Reference od našich pasažérů

Letěli s námi a napsali nám o tom

„Dobrý den paní Borkovcová,

Potvrzuji přijetí částky přeplatku a děkuji za vstřícnost a ochotu.

Dále Vám chci vyjádřit náš dík za úžasný a dokonalý zážitek ze sobotní vzduchoplavby.
Vše bylo perfektní a profesionální, navíc nám na konec října vyšlo ideálně počasí.
Slibuju, že budu Vaše dobré jméno šířit ve svém okolí a každému doporučovat Vaši vzduchoplavební společnost.
A pokud opět někdy poletím balonem, tak jedině s Vaší společností.

Přeju hezké dny a mnoho spokojených pasažérů

Baron Pepa ze Železného

„Drazí představitelé
společnosti Viktoria,
vážený pane Borkovče,

snad se k Vám tento e-mail dostane, chtěla bych totiž Vám i Vašemu milému kolegovi, který náš let jistil zespodu a kterého tímto též zdravím, ještě jednou poděkovat za včerejší fantastickou romanticko-dobrodružnou plavbu vzduchem. Díky Vám jsem poznala jedno z nejúžasnějších přemísťovadel pod sluncem. Nezbývá mi než doufat, že budu mít ještě někdy možnost vznést se v proutěném koši do oblak.

Přeji Vám vždy dobrý vítr!

Srdečně

Lucie z Ústupu

„Dobrý den,
paní Borkovcová,

chtěla bych Vám velmi poděkovat za zprostředkování zážitku, který nám Vaše společnost v pátek poskytla. Moc jsme si to užili! Byli jsme mile překvapeni angličtinou pilota, který zodpověděl všechny přítelovy otázky :)

Ještě jednou děkuji hlavně za Váš milý přístup - možnost úhrady až na místě jsme velmi ocenili a to že jsme byli zavezeni až k našemu ubytování jsme obzvláště ocenili. Moc si toho všeho vážíme a jistě Vás doporučíme známým, kteří by o podobný zážitek měli zájem.

Mějte se moc hezky.

S přáním krásného dne,

Zuzana Vrablikova

„Ahoj,

díky za skvělý zážitek pro Apku. Obě paní hraběnky jsou skutečně nadšené. A to bylo cílem ;-)

Všichni oceňujeme zejména profesionalitu, se kterou byl celý let provázen. Jak ve vzduchu, tak i na zemi.

Všude vás doporučíme a brzy se potkáme i ve vzduchu ;-)

Pavel

„Vážený pane Borkovče,
sice pozdě, ale přece jen velice děkuji za nevšední zážitek – let horkovzdušným balonem, který jste nám umožnil. Všude kde mohu, tak Vaši společnost doporučuji. Protože zážitek byl pro mne opravdu silný, musela jsem se s ním podělit s občany našeho města formou článku ve Zpravodaji. V příloze Vám jej posílám. Pár záběrů jsme dostali i do toho našeho filmu, až bude hotový, pošlu Vám ho. Pan filmař slíbil, že v zimě, až bude více času, tak ze záznamu, který pořídil, sestříhá také krátký film pro nás „vzduchoplavce“, bude-li to publikovatelné, i o to se s Vámi podělíme. Od novinářky jsem ještě nedostala zprávu, zda jejich článek již vyšel, to ještě zjistím. Fotografie, které jsme pořídili, Vám pošleme přes úschovnu.
Poděkování také vyřiďte paní Vyroubalové.
No a nyní ještě osobní záležitost. Pokud by jste vypravoval někdy od nás zimní let nad zasněženou krajinou, tak se dva hlásíme. Samozřejmě tentokrát za úplatu. :-) No a pak se maličko přimlouvám za pana Kopeckého – zahradníka, který byl náhradníkem...
Ještě jednou mnohokrát děkuji a jsem s pozdravem

Bc. Romana Synakieviczová
místostarostka
Město Rájec - Jestřebí

„Něžně a neviditelně se otírám o lano koše, nedám znát, že stojím tak nějak nepolapitelně, a tento oporný bod mi dává jistotu, že sednout na podlahu nebude to jediné co mně potvrdí, že mám ještě cosi pevného pod nohama. Zvláštní pocit odlepování se ze samozřejmé reality - stání pevně nohama na zemi, jež ovládáme sami... je to jen neznámý pocit trvající pár minut, záhy vytěsněn touhou koukat nad sebe a nechat se omámit tou velkou kupolí, nehybně se tyčící nade mnou, jakoby to nebyla ona, co mě tu utrhává pevné zemi... než se naděju, vidím stromům už jen vrcholky, mizící do hloubky a cítím jak se vynořuju z nekonečných záhybů krajiny lhostejno zákonům o třetím rozměru hmoty... Je ticho, z hloubi tlumeně/neznatelně doléhají zvuky země... trvá mi chvíli než zvuk a teplo hořáků vezmu na milost, s pravidelnou urputností vrací mé vzdalující se myšlenky k přítomnosti. Jsme sami, nevidím ptáky ani letadla, jen slunce putující nad obzorem nás přitahuje. Necítím žádný pohyb, balón jakoby seděl na neviditelném polštáři a přesto... míjím vrcholek smrku plný šišek... neodolám a natáhnu se pro jednu... les si tady nahoře z opičí perspektivy povídá docela jinak... pozoruju zrcadla jezer a skládačku domků, linky silnic a mozaika polí se přetavuje do obrazů podrobných map, jejichž formální uspořádanost nikdy nekorespondovala s realitou mého zemského pohledu... božínku je to tak, neřekla bych že nadhled zemi tak sluší, když pomineme ty centimetry... Vidím pod sebou barevnou kouli tonoucí v hladině rybníka. Nemůžu oči odtrhnout nad zápisy zašlých dějin, které už naše mysl dávno pominula... můžu obkreslovat staré meandry jejichž obrysy nevytrhla ani zemědělská jednotnost, průhledy jejichž kilometrové linky jsou krajinou narýsovány přesností pravítka kopec nekopec, klaním se v duchu zeměpánům, jejichž hrady jsou stvořeny na kopcích působivých i z výše.... žasnu nad jevem, který mi krajinu poznamenanou proměňuje v členitý park a viním složení vzduchu v párset metrech za to, že mi nějak znatelněji šimrající krev v žilách rozmělňuje pocit marnosti lidské civilizace... Hořáky příjemně hřejí do zad, když slunce slábne nad horizontem a pod košem šelestí louka, kterou košem hladíme, abychom do ní houpavě sedli. Příště si vezmu kšiltovku, foťák a toho, který vůbec netuší jaké to je - mezi nebem a zemí.

hraběnka Ivana z Horních Rápotic

„Dobrý den.

Stále nadšeně vzpomínám na nádherný zážitek, který mi bylo dáno prožít s Vaší vzduchoplavební společností.

Za tu dobu, co nad Brnem pozoruji čilý balonový provoz, jsem nikdy nezapochyboval, že Váš balon je tím nejkrásnějším. Po své nedávné zkušenosti mohu ještě spokojeně konstatovat, že krom toho v jeho koši vládne zkušený a přitom milý a galantní pilot, kterému jsme vděčni za příjemný a klidný let. Jsem hrdý, že jsem směl být se svými přáteli povýšen do šlechtického stavu právě Vámi.

Ještě jednou mnohokrát děkuji a mohu i za ostatní přislíbit, že budu společnost Viktoria všude doporučovat.

S úctou

Pavel Všianský,
hrabě z Rosic.

„Zdravím vespolek,
zažila jsem v pátek něco nezapomenutelného a tak jsem si říkala, že se musím podělit.............

Letěla jsem totiž balónem :-)

Ti z Vás, kteří znají mé strachy z výšek se asi podiví, ale takovou příležitost k zážitku jsem prostě nemohla odmítnout. Letěla jsem s kamarády se vzduchoplavební společností Victoria a bylo to jako Verneovská výprava. Pilotoval můj kamarád v oblečku jak z minulého století a jejich balón byl prostě nádherný. Byli jsme u přípravy, nafukování, balení. No prostě jako v Jiříkově vidění. Jak jsem tak sledovala ten prouťený koš a jeho konstrukci připevnění k obrovitánskému balónu začalo mě pěkně bolet v břiše. Vzlétnutí bylo docela hladké, přeletěli jsme strom a za hučení hořáků rychle stoupali nad Kraví horu. Bylo to neuvěřitelné, měla jsem co dělat, abych se stihla kochat. Ale s nabírající výškou jsem se také čím dál tím křečovitěji držela a choulila v koši. Přitom takový balón se vůbec nehoupe.

Když člověk letí dost nízko, může pozorovat co se děje všude na dvorcích, střechách a uličkách kam normálně nevidí. Je to najdenou takový přehled! Letěli jsme nad Zelňákem a kolem Špilberku, když se ulice teprve probouzely. Mraky byly dost nízko a tak jsme vystoupali až nad ně asi do 2500 stop. Myslela jsem, že umřu strachy, ale byla to taková nádhera. Nad naducanými mraky, blízko slunce jako z letadla akorád člověk mohl volně dýchat a natahovat ruce. Najednou byl klid a ticho jen mraky, slunce a pár balónů v okolí. Stín našeho balónu měl kolem sebe krásnou duhu. Přišel čas na malé kafíčko z termosky, ale to se mě netýkala neb jsem se musela oběma rukama držet :-)

Ve výšce jsme nabrali jižní vítr, který nás pomalu odnášel za Brno a donesl nás až k Brněnskému letišti. Nad loukama a rybníkem mi to přišlo najendou všechno měkčí a už jsem nebyla tak křečovitá. Pilot převzal komunikaci s letištní věží a koukali jsme jak vzlétá letadlo. Vzduch se dost vlekl, tak to trvalo než jsme se dostali do prostor, kde jsme mohli klesnout a nabrat jiný proud, který nás měl navést na pole. Lidi mávali, psi štěkali a my viděli všechno pěkně z blízka. No, první pole jsme nestihli, bylo moc malinké a neklasali jsme dost rychle a tak to vybrali těsně nad stromy, druhé už bylo lepší, přistáli jsme hladce a pak levitujíce lehce nad zemí byli dvěma vystupivší pasažéry dotaženi k cestě.Tam nás čekolo pokřtění na vzduchoplavce, kde dostává nový vzduchoplavec titul dle místa přistání ve jménu čtyř živlů: vzduchu, vody, země a ohně, které nám umožnily let. Přežila jsem! Byla jsem z toho v takové euforii, že snad poletím někdy znova :-)

Vřele doporučuju (zvláště těm, co se nebojí výšek :-)!

Hraběnka Marie z Holásek :-)

„Dobrý den,
moc děkuji za fotky, povedly se. Ještě jsem neměla čas vám napsat. Vaším prostřednictvím se nám "dětem" podařilo připravit rodičům nádherný zážitek. Vůbec jsme takový ohlas nečekali. Oba byli nadšení, tatínek nám pořád se slzami v očích děkoval. Nadchnul je nejel let samotný, musí to být nádhera, zvlášť v tomto ročním období a při krásném počasí. Ale i přístup Váš osobně i pilota a řidiče. Vstřícné jednání, sympatičtí lidé, příjemné vystupování, nápaditá zpestření. No prostě bez chybičky. Takových firem je v dnešní době jako šafránu. Tímto vám všem tedy ještě jednou moc děkuji a přeji jen šťastné lety a samé spokojené zákazníky.

Přeji příjemný den. S pozdravem Čevelová